Je zřejmé, že slovo “Chorushe” (korouhev) je historickým názvem obce, jak uváděno datuje se již k roku 1346, která nyní nese jméno “Koroužná”. V takovém případě “Chorushe” označuje původní název této obce, který byl používán v minulosti.
Historická jména obcí často odrážejí místní zeměpisné, kulturní nebo historické charakteristiky dané lokality. Vývoj a změna názvů obcí může být spojena s různými faktory, jako jsou změny vlastnictví, kulturní vývoj, jazykové změny atd.
Dnešní název Koroužné (Korožný) pochází nejspíše odvozením z místní zeměpisné charakteristiky řeky Svratky, která obcí (obcemi) doslova krouží, obkružuje je. Odtud tedy nejpravděpodobněji samotný název kroužit – koroužit – Koroužné (Chorushe). Jedná se o obkoroužené – obkroužené skály vodním tokem. Korouženská skála zde představuje překážku pro vodní tok, který jej musí obkroužit.
Stejně tak vidíme použití slov pro oko – okolo – kolo, tedy i v našem případě kruh – kroužit – (ob)kroužit – koroužit, tedy právě tak, jak by činila řeka, tj., obkroužit nebo obtékat.
Ne úplně jasná, ale značná podpobnost je zde právě se slovy Chorushe a korouhev. Právě podle Rejzka (Český etymologycký slovník) význam slova korouhev je nejasná, ale dobře popisuje slova staročeská korúhev, korúhva, polsky chorągiew, rusky hor-úgv, srbochorvatsky horugva (korouhev, prapor), a zde naše s tím blízké Chorushe. My se klaníme k názoru, že slovo korouhev právě pochází z funkce a vzhledu korouhve, a to nikoliv jak někteří udávají z údajného a mylně vykládaného germánského hrungo (tyč), ale z toho, že se vlaječka otáčí, tedy krouží, korouží, korouhví se (přesně jak nám z ní ze staroslověnštiny, či srbo-chorvatštiny (c)horugva – koruhva – korouhev. Přijde nám tedy velmi podobné Chorushe se staročeskou či srbskou korouhví, která krouží. Chorushe – choruhe – horugva* (tedy: choruhva – koruhva – korouhev).
Podobnost slov Chorushe s korouhví není tedy jen lingvistická, ale i významová a shoduje se s nyní používaným slovem pro obec – Koroužné – Choroushné, Chorou(žn)é – Korouhné. Shodu nalézáme i v etymologickém výzanmu slova na základě toponymie, kdy Koroužné (Korouhné) je obkrouženo řekou Svratkou. Tedy oba výklady jak (ob)Koroužená, ale i korouhev/Korouhná mají vlastně stejný význam a znamenají totéž, že funkcí korouhve je kroužit, Koroužná (možná tedy kdysi Korouhná – Chor(o)užná) je pak obkroužena vodním tokem, řekou Svratkou.
*V srbštině se –h čte jako –ch, a písmeno –g se čte jako –h.
K tomuto závěru přispívá i fakt, že dokonce i pověřená obec Bystřice na Perštejnem má svůj název ovlivněný vodním tokem, Bystřice. Je vidno, že vodní toky a jejich charakteristické rysy byli v této oblasti základem pro pojmenovávání obcí v okolí např. obec Vír nesoucí název podle místního víru na řece, Štěpánov nad Svratkou, či vzdálenější Žďár nad Sázavou i Voděrady aj.
To vše nám potvrzuje, že pojmenování obce v této lokalitě je pravděpodobně odvozeno od (ob)kružujícího toku řeky Svratky.
Zároveň je důležité si uvědomit, že původ názvu může být kontroverzní a může existovat více teorií, které si navzájem někdy konkurují. Etymologie je často oblastí, která zahrnuje různé interpretace a dohadování.
